Práce sestry specialistky pro léčbu rány ve Velké Británii

Zář 1, 2024 | Bulletine Zahojíme

Tento článek je součástí Bulletinu Zahojime. Přečtěte si celé číslo!

Práce sestry specialistky pro léčbu rány ve Velké Británii

English language version

Tissue Viability is a relatively established speciality, developed around the 1980s in Great Britain. 

Tissue Viability has been defined as a speciality that primarily considers all aspects of skin and soft tissue wounds, including acute surgical wounds, pressure ulcers and all forms of leg ulceration. As the speciality is continuously evolving it is without doubt that tissue viability nurses (TVNs) have a multifaceted role.  

Wound care is not the only aspect of the job.  TVNs and their role could be split into four categories. The first category is clinical practice and direct contact with patients, followed by education activity, leadership and research. Leadership and research are joined up and usually include audit, design and implementation of clinical guidelines into practice, publications in medical and nursing journals, active participation at local and international conferences and other responsibilities.

Tissue viability nurses work very closely with a number of hospital teams such as procurement, pharmacists, finance departments, as well as all the clinical multidisciplinary teams.

Most tissue viability nurses work across all specialities autonomously, without direct medical or nursing supervision, but in collaboration with medical, nursing and all health care professionals allied to medicine. 

Many tissue viability nurses have undertaken additional studies at Master’s level in skin integrity and wound management. These nurses have advanced clinical skills, such as sharp debridement, application of negative pressure wound therapy and prescribing of wound dressings, antibiotics, analgesia and investigations (for example CT scan, X-ray, bloods). 

Tissue viability nurses need to keep up with new developments in tissue viability and ensure their organisation’s policies and procedures reflect current best practice guidance, for example, from organisations such as NICE, European Pressure Ulcer Advisory Panel (EPUAP), EWMA.  

Článek v českém jazyce

Hojení ran je relativně stabilizovaný obor, který se ve Velké Británii začal vyvíjet kolem roku 1980. Tento obor byl definován jako specializace, která primárně zohledňuje všechny aspekty poranění kůže a měkkých tkání, akutních i chronických ran, dekubitů a všech forem ulcerace dolních končetin. Postupem času a vývojem tohoto oboru je nesporné, že sestry zabývající se hojením ran (Tissue Viability Nurse, zkratka TVN) však mají všestrannou roli.

Péče o rány není jediným aspektem této pracovní pozice. Náplň práce sester specialistek by se dala rozdělit do čtyř skupin.  První z nich je klinická praxe (kontakt s pacienty), dále následuje edukační aktivita, leadership a vědecká činnost. Leadership a vědecká činnost je hluboce provázaná a většinou zahrnuje audit, vytváření a implementaci klinických protokolů do praxe, publikační činnost, aktivní účast na konferencích a další aktivity. 

Sestra specialistka pro hojení ran velmi úzce spolupracuje s řadou pracovníků jiných odborností např. s personálem pro nákupy materiálu a pomůcek, s farmaceuty, s pracovníky finančního oddělení a s dalšími klinickými multidisciplinární týmy. Sestry specialistky pro léčbu rány pracují samostatně bez přímého lékařského nebo ošetřovatelského dohledu, ale ve spolupráci s lékařskými, ošetřovatelskými a dalšími profesemi. 

Většina sester specialistek absolvovala magisterské studium v oboru integrita kůže a management ran. Tyto sestry mají pokročilé klinické dovednosti jako je ostrý debridement, aplikace podtlakové terapie a předepisování materiálů pro fázové hojení ran. Mohou indikovat antibiotickou a analgetickou léčbu a vyšetření (např. CT vyšetření, rentgen, odběry krve aj).

Sestry specialistky pro hojení ran se musí kontinuálně vzdělávat a zajistit, aby jejich prováděná činnost odrážela aktuální doporučení od předních organizací zabývající se nehojícími se ranami (NICE, EPUAP, EWMA).

EPUAP: European Pressure Ulcer Advisory, Evropský poradní panel pro
otázky dekubitů

EWMA: European Wound Management Association, Evropské asociace
společností pro hojení ran

NICE: National Insitute for Health and Care Excellence, Národního institutu pro zdraví a klinickou kvalitu

Autor: Irena Pukiová, RN , MSc., sestra specialistka pro léčbu rány

Recenze: PhDr. Adéla Holubová Ph.D., MBA

Vážení členové pacienstké organizace Zahojíme, z.s.,

připravili jsme pro Vás pravidelný informační bulletin, který má za cíl informovat Vás o aktuálním dění a zajímavých novinkách v oblasti hojení ran. Ať již jste pacient, nebo pacientka se zkušeností s nehojící se ranou, blízký a pomáhající člověk, nebo specialista na hojení ran či příbuzných lékařských oborů, které se touto problematikou potýkají, nabízíme Vám náš bulletin Zahojíme. Občasník Zahojíme je zasílán ve formátu pdf do e-mailových schránek členů Zahojíme, z.s. a protože ne vše se vejde do pdf, navazuje na něj také rozšířené online vydání na našem webu.

Každou nehojící se ránu lze řešit. Mluvme o nich společně!