Psychika jako možný pomocník při hojení ran

Vědecké poznatky posledních desetiletí ukazují na silnou provázanost mezi naší psychikou a tělem. Jde o spojení dříve tušené a předpokládané, nyní v určité míře i vědecky doložitelné. Výzkumy ukazují, jak může být řada tělesných procesů ovlivněna naším prožíváním a související neurohumorální reakcí.

Jedním z takových zkoumaných procesů je právě hojení. Ukazuje se, že způsob jakým prožíváme naše životy, jakým reagujeme ve stresových situacích, se v určité míře odráží také na našem těle. Konkrétně pak může ovlivňovat skrze změny na úrovni specifických cytokynů i rychlost a kvalitu procesu hojení. Zkoumané jsou především stavy po operačním zákroku, v důsledku sportovního zranění či v případně chronických onemocnění. 

Pokud bychom měli vybrat jen jednu oblast, ve které je to na základě provedených výzkumů a pozorování z praxe nejzřetelnější, tak by to byla oblast mezilidského soužití. Právě to, jak se cítíme ve vztazích s ostatními, v určité míře určuje kvalitu našeho zdraví. Dokonce, dle konkrétních studií, nepřímo ovlivňuje (zpomaluje, komplikuje) procesy hojení, a to typicky skrze modifikaci chronicky zánětlivých procesů v těle. 

Tak, jako může pociťovaná opora od lidí v naší blízkosti (rodina, přátelé, ale mnohdy i zdravotnický personál) výrazně pomoci při dobrém zvládání náročné nemoci a uzdravování se, může naopak prožívaná osamělost a zranění z mezilidských vztahů působit přesně opačným směrem a hojení v určité míře komplikovat. Právě dlouhodobé stresové prožitky a situace, ve kterých se cítíme zaklesnuti a nevidíme východisko, se po určitém čase mohou na zdraví podepsat více, než bychom si přáli. 

V takových situacích může být výhodné sáhnout po pomoci odborné, psychologické. Pomoci tělu při uzdravování se a hojení také skrze psychiku nemocného. Nevzdorovat tělesným či psychickým těžkostem osamoceně, přivolat sobě či pacientům potřebnou profesionální oporu.

Autor: PhDr. Ing. Martin Pospíchal, Ph.D., UK Katedra psychologie