Hygiena rány a jejího okolí

Zář 2, 2024 | Bulletine Zahojíme

Tento článek je součástí Bulletinu Zahojime. Přečtěte si celé číslo!

Hygiena rány a jejího okolí

Hygienu rány a jejího okolí je nutné provádět při každém převazu, a to do úplného zhojení rány. Hygiena se skládá ze 4 kroků:

1

Očištění rány
a jejího okolí

2

Debridement

3

Oživení okrajů
rány

4

Aplikace krytí

1

Očištění rány
a jejího okolí

Očištění rány a jejího okolí

Do tohoto kroku se řadí obklad rány a jejího okolí s využitím vhodného obkladového roztoku, aktivní odstraňování povlaků, tkáňové drtě, mikroorganismů, zbytků použitých krytí ze spodiny rány, ulpívajících dermatologických extern (past a sprejů) a kožních šupin v okolí (obr. 1 a 2). V případě, že k obkladu infikované rány použijeme antiseptický roztok, ponecháme jím nasycené krytí na ráně alespoň 10 minut. Tyto kroky vedou k očistění spodiny rány a jejího okolí, napomáhají hydrataci vysušené spodiny rány a jsou prevencí tvorby biofilmu. Rány čistíme technikou obkládání a stírání spodiny rány gázou navlhčenou obkladovým roztokem.

Obr. č. 1 – Rána a její okolí před vyčistěním

Obr. č. 2 – Rána a jejího okolí po vyčistění

2

Debridement

Debridement

Debridement je odstranění cizího materiálu, kontaminované tkáně, patogenů a odumřelé tkáně z rány a má zásadní význam pro její hojení. Za pomoci debridementu dochází k odstranění odumřelé tkáně a mikroorganismů (obr. 3 a 4), které narušují proces hojení rány. Debridement snižuje množství bakterií v ráně, které tvoří biofilm (shluk bakterií). Nejčastější technikou debridementu v ambulantní péči je ostrý debridement za pomocí chirurgické lžičky (obr. 5 – 7). Pacient v domácím prostředí může použít komerční produkty (obr. č. 8 a 9) a debridement
spodiny rány provést s jejich pomocí.

Obr. č. 3: Bércový vřed po debridementu
chirurgickou lžičkou
(zdroj: DiaPodi care, s.r.o.)

Obr. č. 4: Bércový vřed po debridementu
chirurgickou lžičkou
(zdroj: DiaPodi care, s.r.o.)

Obr. č. 5: Bércový vřed před debridementem (zdroj:
DiaPodi care, s.r.o.)

Obr. č. 6: Bércový vřed po ostrém debridementu – chirurgickou lžičkou (zdroj: DiaPodi care, s.r.o.)

Obr. č.7: Bércový vřed po ostrém debridementu (zdroj: DiaPodi care, s.r.o.)

3

Oživení okrajů
rány

Oživení okrajů rány

Kůže v okolí rány je velmi křehká.
Blízké okolí rány je definováno do 4 cm od okraje rány. Tato oblast je nejvíce ohrožena poškozením např. z důvodu velké sekrece z rány a následné macerace (rozmočení) okrajů rány.

Obr. č. 8: Rána před debridementem za pomoci komerčně vyráběného produktu
(zdroj: DiaPodi care, s.r.o.)

Obr. č. 9: Rána po debridementu za pomoci komerčně vyráběného produktu
(zdroj: DiaPodi care, s.r.o.)

4

Aplikace krytí

Aplikace krytí

Materiál pro lokální léčbu ran by měl být navržen dle vzhledu spodiny rány, okrajů, okolí, množství sekrece, výskytu infekce, lokalizace rány, dle předešlých aplikovaných materiálů, dle alergické anamnézy apod. Lokální léčbu by měl vždy navrhovat odborník.

Může se na takto nevyčištěnou ránu aplikovat převazový materiál? Bude tento materiál účinný?

Odpověď

Na nevyčištěnou ránu by se převazové materiály aplikovat neměly, jelikož nebudou schopny plně účinkovat. Povlaky, které jsou na spodině rány, vytváří „bariéru“ a brání tak převazovému materiálu v jeho plném účinku.

Infekce v ráně vzniká jako důsledek nerovnováhy mezi imunitním systémem pacienta a mikroorganismy přítomnými na spodině rány. Biofilm se vyskytuje u 60 – 80 % nehojících se ran. Jedná se o odolné seskupení bakterií obalené v „cukerném obalu“, který jim pomáhá na spodině rány přežít o odolávat materiálům s antiseptickým účinkem (tzn. eliminuje počty patogenů) a antibiotikům. Osídlení biofilmem je vážným problémem při hojení ran, je základní příčinou zpomalení procesu hojení a rizikovým faktorem pro vznik infekce. Taktika boje proti biofilmu na spodině rány a v jejím okolí spočívá v důkladné hygieně rány a jejího okolí, s očistěním spodiny rány a v debridemntu. K obnově biofilmu dochází každých 24–48 hod.

Zdá se Vám tato rána a její okolí čisté? Myslíte si, že tam mohou být patogeny?

Obr. č. 10: Bércový vřed (zdroj: Salvatella s.r.o.)

Odpověď

V okolí rány jsou patogeny, které jsou zobrazeny za pomoci MolecuLight.

MolecuLight (obr. 11) je metoda, která dokáže zobrazit mikroorganismy na spodině rány. Bakterie na spodině rány a jejím okolí vyzařují červenou nebo modrozelenou barvou. Zdravá tkáň zobrazuje světlo zelené barvy.

Obr. č. 11: Zobrazení mikroorganismů
na spodině rány a okolí pomocí technologie MolecuLight (zdroj: Salvatella
s.r.o.)

Důležitý souhrn:

Proces hygieny rány a jejího okolí je nutné provádět při každém převazu, a to až do úplného zhojení rány, s využitím výše uvedených čtyř kroků. Za pomoci debridementu bojujeme proti biofilmu na spodině rány a proti rané infekci.

Zahojíme, z.s., vytvořilo manuál, který vás provede problematikou převazu v domácím prostředí.

Obr. č. 3 – Nejčastější místa vzniku proleženin v sedě

Edukační materiál

Stručná doporučení pro laickou veřejnost – Péče o rány v domácím prostředí

Pacientská organizace Zahojíme, z.s., vytvořila manuál, ve kterém jsou jednoduše a srozumitelně popsány postupy péče o ránu v domácím prostředí. Materiál je zaměřen i na dezinfekci ploch při převazech, na úklid kontaminovaných pomůcek v domácím prostřední, popisuje známky zánětu rány a další postupy, které jsou nedílnou součástí komplexní péče o rány (obr. 12).

Materiál je ke stažení

Klikněte zde

č. 1/2024

Téma měsíce: Dekubity 

Obsah čísla:

 

Přečíst celé číslo

Literatura:

  1. Dieter O Mayer et al (2024) JWC International Consensus Document – Best Practice for wound debridement. Journal of wound care. VOL:33, NO6, Sup 6
  2. Holubová, A., Pokorná, A., Stryja, J., Vokurka, S. (2024). Stručná doporučení pro laickou veřejnost – péče o rány v domácím prostředí. [on-line]. [202024-08-20]. Zdroj: www.zahojime.cz/
    wp-content/uploads/2024/04/Pece-o-rany-v-domacim-prostredi-hygiena-rany-v2.pdf
  3. International Wound Infection Institute (IWII) Wound Infection in Clinical Practice. Wounds International. 2022
  4. McGuckin M, Torress-Cook A. Interventional patient hygiene for the wound care professional. Adv Skin Wound Care. 2009 Sep;22(9):416-20. doi:10.1097/01.ASW.0000360257.38099.68. PMID: 19713778.
  5. Murphy C, et al., 2020. International consensus document. Defying hard-to-heal wounds with an early antibiofilm intervention strategy: wound hygiene. J Wound Care 2020; 29(Suppl 3b):S1–28.
  6. Procházková, R., Pokorná, A. Péče o okolí rány. Dermatologie pro praxi, 2017, roč. 11, č. 4, s. 204-208. ISSN: 1802-2960. DOI: https://doi.org/10.36290/der.2017.037.
  7. Strohal R, Apelqvist J, Dissemond J, O’Brien JJ, Piaggesi A, Rimdeika R, Young T. EWMA Document: Debridement. An updated overview and clarification of the principle role of debridement.
    J Wound Care. 2013; 22 (Suppl.1): S1-S52.

Autor: PhDr. Adéla Holubová, Ph.D., MBA, MUDr. Jan Stryja Ph.D.

Recenze: Irena Pukiová, MSc.

Vážení členové pacienstké organizace Zahojíme, z.s.,

připravili jsme pro Vás pravidelný informační bulletin, který má za cíl informovat Vás o aktuálním dění a zajímavých novinkách v oblasti hojení ran. Ať již jste pacient, nebo pacientka se zkušeností s nehojící se ranou, blízký a pomáhající člověk, nebo specialista na hojení ran či příbuzných lékařských oborů, které se touto problematikou potýkají, nabízíme Vám náš bulletin Zahojíme. Občasník Zahojíme je zasílán ve formátu pdf do e-mailových schránek členů Zahojíme, z.s. a protože ne vše se vejde do pdf, navazuje na něj také rozšířené online vydání na našem webu.

Chcete-li odebírat zpravodaj Zahojíme, staňte se členem Zahojime.cz

Každou nehojící se ránu lze řešit. Mluvme o nich společně!