Role výživy v prevenci a léčbě ran

Významný je také pitný režim. Dostatek tekutin má vliv i na prokrvení tkání, transport kyslíku a živin. Denní příjem tekutin by měl být okolo 30 ml/kg tělesné hmotnosti, přičemž minimální množství je okolo 1,5 l/den. Nejvhodnějším nápojem je voda, méně vhodné jsou minerální vody (zejména pro celodenní konzumaci), nevhodné jsou slazené nápoje, které např. u osob s diabetem přispívají k dekompenzaci, která dále zhoršuje proces hojení. Nevhodná je také konzumace alkoholu.

Z makronutrientů cílíme hlavně na dostatečný příjem bílkovin. Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem tkání a pomáhají tak se zacelením rány a procesem hojení. Nedostatečný příjem bílkovin navíc vede k využívání vlastních zásob (zejména svaloviny), zhoršení imunity a výraznému prodloužení doby obnovy tkáně. Příjem bílkovin by měl dosahovat cca 1,2–2 g/kg tělesné hmotnosti. Vhodnými zdroji jsou libové maso, ryby, vejce, polotučné mléčné výrobky, luštěniny. 

I ostatní makroživiny (sacharidy a tuky) jsou velmi důležité. V příjmu sacharidů preferujeme komplexní sacharidy, jejich zdrojem jsou hlavně obiloviny a luštěniny, zároveň regulujeme příjem jednoduchých cukrů (cukr, sladkosti apod.), ty mohou zejména u osob s diabetem významně zhoršovat hojení rány. Tuky jsou dobrým zdrojem energie a pomáhají vstřebávat důležité vitamíny (A, D, E, K). Vhodnými zdroji tuků jsou rostlinné oleje (např. řepkový a olivový).

Mikronutrienty přijímáme v malém množství, i přesto je jejich úloha nepostradatelná. Na procesu hojení ran se podílí vitamíny i další mikroživiny, např. vitamin C, E, D, zinek, selen a další. Pro zajištění příjmu mikronutrientů by měl být jídelníček co nejpestřejší, vhodné je zařazovat dostatek zeleniny a ovoce (asi 600 g denně) různých barev, luštěniny a ryby alespoň 2x týdně a více se zaměřovat na konzumaci méně průmyslově zpracovaných potravin. V případě jednotvárného jídelníčku nebo výraznější vybíravosti v jídle může být vhodné mikronutienty přijímat ve formě doplňků stravy.

Jednotlivé rizikové faktory a jejich závažnost souvisí také s věkem, zdravotním stavem jedince, životním stylem, ale i samotnými ránami (jejich počtem, velikostí, závažností…). Zeptejte se svého lékaře či jiného zdravotníka na to nejdůležitější z výživy, nebo o radu požádejte nutričního terapeuta.

Zdroje:

1. Ghaly, P., Iliopoulos, J., & Ahmad, M. (2021). The role of nutrition in wound healing: an overview. British Journal of Nursing, 30(5), S38-S42. https://doi.org/10.12968/bjon.2021.30.5.S38
2. Grada, A., & Phillips, T. J. (2022). Nutrition and cutaneous wound healing. Clinics in Dermatology, 40(2), 103-113. https://doi.org/10.1016/j.clindermatol.2021.10.002
3. Shields, B. (2021). Diet in Wound Care: Can Nutrition Impact Healing? Cutis, 108(6), 325-328. https://doi.org/10.12788/cutis.040
4. Seth, I., Lim, B., Cevik, J., Gracias, D., Chua, M., Kenney, P. S., Rozen, W. M., & Cuomo, R. (2024). Impact of nutrition on skin wound healing and aesthetic outcomes: A comprehensive narrative review. JPRAS Open, 39, 291-302. https://doi.org/10.1016/j.jpra.2024.01.006
5. Doporučení nutričních terapeutů následujících zařízení: Hampshire Hospitals NHS Trust; Hampshire Hospitals NHS Trust; Milton Keynes University Hospital NHS Foundation Trust.