Vliv naší mysli na hojení ran
PhDr. Ing. Martin Pospíchal, psycholog
Jak funguje naše mysl
Léčba dlouhodobě se nehojících ran vyžaduje komplexní přístup. Čím dál zřetelněji se ukazuje, že jeho nezbytnou součástí jsou i faktory psychologické (tedy naše mysl). Vedle nezbytné léčby těla je důležité nezapomínat také na prožívání člověka, který nehojící se ránou trpí, jak ukazuje i tento příběh:
Paní Jana dlouhodobě trpí nehojící se ránou dolní končetiny. Onemocnění jí působí komplikace v mnoha oblastech jejího života. Je do určité míry „odříznuta“ od ostatních lidí. Nemůže se tak dobře pohybovat a navíc její nehojící se rána zapáchá. To celou situaci také velmi komplikuje. Pokud k tomu ještě připočteme bolesti, kterými trpí, je výsledkem poměrně velký psychický stres. Zkrátka prožívá stavy, které jí nejsou vůbec příjemné.
V jejím příběhu však zdaleka nejde jen o prožívání samotné, ale také o následující souvislosti. Tedy fakt, že toto prožívání do určité míry ovlivňuje i biologické procesy související s uzdravováním nehojící se rány. Dnes už víme, že psychologické faktory jako je: působící stres, sociální izolace a chronické prožívání negativních emocí (deprese či úzkosti) mohou léčbu ran komplikovat a zpomalovat (1).
Na straně jedné tedy může naše prožívání tělu uzdravování komplikovat. Na straně druhé je to opět naše mysl, která může tělu při hojení naopak pomoci. Z faktorů, které zde mohou ku prospěchu je to především opora našich blízkých, zvládání působícího stresu a lepší zpracování dlouhodobě působících negativních emočních stavů (2). Každý z nich se může následně pozitivně projevit na zlepšení hojení.
Praxe ukazuje, že je třeba se na tuto oblast dívat komplexně, tedy celkově a působit jak na tělo, tak i na „duši“. Pokud se například lékařům podaří dostat nehojící se ránu pod lepší kontrolu, sníží se tím i působící stres pramenící z bolesti. Pokud se zároveň podaří psychologickými metodami navodit celkově lepší prožívání životní situace a omezit vliv negativních emocí, pomůže to zpětně s procesem hojení. Tak se může postupně „roztáčet“ ona pomyslná spirála uzdravování. Člověk, který se cítí lépe (není uzavřen v depresivních pocitech) se pak už tolik nestraní společnosti a je schopen lépe čerpat oporu. Opora pak opět pomůže v lepším hojení.
Tak jak tomu může být v příběhu paní Jany. Díky mírnému zlepšení zdravotního stavu a postupném zlepšení psychického stavu, se v ideálním případě opět začne o něco více hýbat a chodit alespoň částečně mezi lidi. Získává tak zmiňovanou sociální oporu a přichází „na jiné myšlenky“. Navíc pravidelný pohyb je pak dalším z prokázaných faktorů pomáhající v rychlejším uzdravování ran.
Výše uvedené nemá u laskavého čtenáře vyvolat dojem „zázraku“, který může psychika při hojení ran předvést. Pouze ukazuje na skutečnost, že vedle nezbytné léčby těla účinnými léčebnými prostředky, může být ku prospěchu využít také psychologických poznatků, pro zkvalitnění péče o člověka, který trpí nehojící se ránou. Právě těmto oblastem se budeme věnovat na této části webu.
Rozhovor s PhDr. Ing. Martinem Pospíchalem na konferenci PraguOnco 2020.
Každou nehojící se ránu lze řešit! Léčba nehojící se rány však vyžaduje komplexní přístup. Nejde jen o léčbu samotnou, ale také o správný životní styl, vhodnou stravu, v rámci možností o přidání přiměřeného pohybu a v neposlední řadě o péči o psychiku pacienta. Proto pro vás připravujeme informace o tom, jak psychika ovlivňuje hojení ran a také tipy, jak se se situací co nejlépe vyrovnat, abyste pomohli hojení své rány.
Připravujeme pro Vás
Zvládání psychické zátěže a stresu
Jakékoliv dlouhodobé onemocnění sebou přináší větší nebo menší psychickou zátěž a stres. Dnes je již prokázaným faktem, že chronický stres komplikuje řadu biologických dějů v našem těle a hojení ran je jedním z nich. V této kapitole se budeme věnovat možnostem, které člověk má v situaci, kdy trpí nehojící se ránou. Tedy, co může udělat proto, aby lépe zvládal působící psychickou zátěž. Ne vždy je možné odstranit příčinu stresu (tedy například přímo nehojící se ránu), ale v mnoha případech je řešitelné zmírnit prožívané psychické napětí a stres tak, aby na člověka nedopadal příliš silně.
Opora našich blízkých
Další, v mnoha vědeckých studiích (3) zmiňovanou oblastí, je pozitivní vliv opory lidí v naší blízkosti. Na straně jedné je sociální izolace (resp. nepříjemný pocit osamocení) faktorem, který našemu zdraví příliš nepřidá. Na straně druhé, alespoň částečná opora lidí v naší blízkosti může mít pozitivní vliv jak na kvalitu našeho života, tak i na uzdravování samotné.
Pravidelný pohyb
Tato oblast jakoby na první pohled nezapadá do části věnované psychologickému pohledu. Přesto pohyb má řadu pozitivních efektů, jak na hojení samotné, tak i na celkové prožívání našeho života. Je schopen pomoci, jak na úrovni naší biologie, tak i s kvalitou našeho života. Je prevencí depresivního prožívání, umožňuje lépe zpracovat produkty psychické stresové reakce a celkově posiluje naše psychické zdraví.
Zdroje:
1) Gouin JP, Kiecolt-Glaser JK. The Impact of Psychological Stress on Would Healing: Methonds and Mechanisms. Immunol Allergy Clin N Am. 2011; 31: 81-93
2) Christiana LM, Grahamf JE, Padgetta DA, Glasera R., Kiecolt-Glase JK. Stress and Would Healing. Neuroimmunomodulation. 2006; 13: 337–346
3) Detillion CE, Craft TK, Glasper ER, Prendergast BJ, DeVries AC. Social facilitation of would healing. Psychoneuroendokrinology. 2004; 29: 1004-11
Autor: PhDr. Ing. Martin Pospíchal / UK Katedra psychologie