Maligní a onkologické rány

MUDr. Kateřina Jirsová a prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., onkologové

MUDr. Kateřina Jirsova, primářka Integrovaného onkologického centra Na Pleši o tom s jakými ránami se potýkají onkologičtí pacienti během své léčby. PragueOnco 2020.

Co to jsou onkologické rány

Maligní a onkologické rány vznikají v souvislosti s onemocněním a léčbou zhoubného nádoru. Ránu může způsobit primární nádor, který prorůstá do měkkých tkání, metastazující tumor nebo léčba samotná. Nežádoucí účinky onkologické léčby na kůži bývají způsobeny především ozařováním (radioterapií), kožní nežádoucí reakce ale může mít i chemoterapie a také moderní onkologická léčba jako je cílená léčba nebo imunoterapie. U onkologického pacienta pak může dojít během léčby i ke zhoršení defektu z předchozího období, například bércového vředu nebo diabetického defektu.

prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., Onkologická a radioterapeutická klinika LF UK a FN Plzeň a předseda Sekce podpůrné léčby České onkologické společnosti, o tom, kde se rány léčí. PragueOnco 2020.

Kde se onkologické rány léčí?

Léčba onkologických ran je součástí komplexního přístupu k onkologické léčbě. Pokud se u Vás objeví kožní reakce na léčbu nebo se zhorší Váš defekt, svěřte se s tím ošetřujícímu lékaři. Je-li to potřeba, může být součástí multidisciplinárního týmu i specialista na hojení ran, většinou sestra specialistka. Nehojící se ránu umí řešit i další odbornosti, jako jsou chirurgové, dermatologové a také praktičtí lékaři. Jste-li onkologický pacient v péči praktického lékaře, ať už v průběhu léčby nebo v dispenzární péči po ukončené léčbě, svěřte se mu s každým, i drobným zhoršením Vaší rány.

Včas zahájená léčba je úspěšná léčba!

Nejen pro léčbu onkologických ran jsou určena vysoce specializovaná centra hojení ran s garancí České společnosti pro léčbu rány. Jejich mapu najdete na stránce Kde se rány hojí.

V Knihovně ran zjistíte, že každou nehojící se ránu jde řešit!

Příčiny vzniku a prevence onkologických ran

Typy onkologických ran

Nežádoucí účinky onkologické léčby - ozařování

Velmi častým nežádoucím účinkem objevujícím se při zevní radioterapii je kožní reakce. Při kombinované léčbě, tedy radioterapii spolu s podáváním cystostatik, pak stoupá četnost i závažnost poradiační dermatitidy. Důvodem je, že cytostatika mají vliv na zvýšení citlivosti ozařované kůže. Radiační dermatitida se projevuje bolestí, pálením a otokem a vede ke zhoršení kvality života onkologicky nemocného. Kromě prevence je velmi důležité včasné zahájení adekvátní léčby a multidisciplinární přístup k ní.

Kožní reakce během radioterapie bývá výrazná především při léčbě nádorů řitě, konečníku nebo v oblasti krku.
V prevenci poradiační dermatitidy je důležité zamezení mechanickému, fyzikálnímu a chemickému dráždění ozařované pokožky a dodržování osobní hygieny.

Všechna poškození kůže a podkoží způsobena ionizujícím zářením nazýváme radiodermatitis a dělíme ji na akutní a chronickou

Nežádoucí účinky onkologické léčby - farmakoterapie

Kožní nežádoucí reakce může přinést i léčba farmakologická, tedy chemoterapie a také moderní onkologická léčba jako je cílená léčba nebo imunoterapie.

Systémová toxicita chemoterapie a cílených molekul může narušovat hojení a může být i příčinou rozvoje rány. Dalším důvodem vzniku ran u onkologických pacientů je lokální poškození při extravazaci (paravazaci) cytostatik. To je situace, kdy při nitrožilní aplikaci cytostatika, dojde k úniku léčiva mimo cévní systém do okolních tkání. Dochází tak k poškození okolních struktur různého stupně, podle charakteru a množství uniklého léčiva. Onkologové vědí jaká preventivní opatření je nutno provést v případě, že k takovému úniku dojde.

Nežádoucí účinky onkologické léčby - chirurgický výkon

Ke vzniku komplikované rány může také dojít v důsledku onkologické operace, ať už se jedná o rozestup (dehiscenci) operační rány, infekci v operované ráně nebo vznik píštěle (komunikace mezi povrchem těla a hlubšími strukturami). Ve všech těchto případech je nutno k hojení rány přistoupit včas.

Nežádoucí účinky onkologické léčby - postižení dutiny ústní

Jedním z nežádoucích účinků, se kterým se mohou pacienti setkat v průběhu onkologické léčby, nebo i po jejím ukončení, mohu být také různá postižení dutiny ústní. Poškození sliznice a podslizniční tkáně v souvislosti s protinádorovou chemoterapií nebo radioterapií se nazývá mukozitida. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o ránu na sliznici. Mohou se zde ale objevit i jiné vzácnější komplikace (např. infekce, osteonekróza, onkologické postižení). Pokud máte sliznice úst citlivé, zarudlé nebo dokonce pokryté defekty, svěřte se ošetřujícímu personálu a lékaři. Hojení sliznic má svá specifika a odborníci Vám pomohou riziko a problémy s postižením dutiny ústní snížit. Pro pacienty byla také vydána brožurka Průvodce postižením dutiny ústní při onkologické léčbě, jež je volně ke stažení. Jejím autorem je prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.

Rozpad nádoru

Rána může také vzniknout tzv. exulcerací tkáně, tedy rozpadem nádoru. Rána může být také způsobena metastázou. Takové rány postrádají možnost fyziologického hojení a je u nich vysoké riziko infekce, sekrece, krvácení a zápachu.

Zhoršení chronických onemocnění

Pacient se v době onkologické léčby může potýkat i s ranami, které měl již před vznikem zhoubného nádoru a v důsledku léčby došlo k jejich zhoršení. Jedná se například o chronické bércové vředy, ischemické defekty a diabetické defetky, včetně syndromu diabetické nohy. Informace o těchto ranách najdete v samostatných oddílech webu.

Dekubity (proleženiny)

Pacient, který je v důsledku onkologické léčby dlouhodobě upoután na lůžku je v ohrožení vzniku dekubitů (proleženin) způsobených dlouhodobým tlakem, například upoutáním na lůžko nebo vozík. Problematice proleženin se věnuje portál Dekubity.eu.

Foto archiv MUDr. Kateřiny Jirsové

Poradiační dermatitida

Všechna poškození kůže a podkoží způsobena ionizujícím zářením nazýváme poradiační dermatitidou nebo také radiodermatitidou a dělíme ji na akutní a chronickou.

Prevence vzniku poradiční dermatitidy u nádorů prsu

Po poradě s lékařem použití speciálních krémů a gelů pro prevenci dermatitidy nebo pro následnou léčbu.
Lékař může zvážit i použití speciálních fólií
Nošení volného oděvu, ideálně ze 100 % bavlny bez příměsí umělých vláken.
Podprsenka se širokými ramínky, ev. speciální prádlo.
Sprchování vlažnou vodou, bez použití mýdla v ozařované oblasti.
Vysoušení měkkým ručníkem, přikládáním.
Nevystavování ozařované oblasti slunečnímu záření, ani zdrojům chladu, či tepla. (sauna, horké lázně, led apod.)

Více informací a tipy, jak pečovat o pokožku v době ozařování najdete v žluté části webu s názvem „Prevence“.

Foto archiv prof. MUDr. Samuela Vokurky, Ph.D.

Extravazace cytostatik

Situace, kdy při nitrožilní aplikaci cytostatika, dojde k úniku léčiva mimo cévní systém do okolních tkání.